Hymny friendzonovaných

24. června 2013 v 13:34 | Julie |  Journal
Dobrá tedy, přiša jsem na to, že znám 2 písničky, které se dají považovat za hymny frienzonovaných.

1.

FRIEND ZONE - (Your Favorite Martian music video)


2. je z bídníků, zpívá to Eponine. Toto je úžasné podání Samanthy Barks z fimu.

ON MY OWN Les Misérables 2012 Movie OST


Mimochodem, teď zrovna v The Queen's Theatre zpívá Eponine Carrie Hope Fletcher. Možná i trochu líp. http://www.youtube.com/itswaypastmybedtime
Pokud máte nápad na jinou hymnu, feel free to post below.
Lel, dělám, jakoby tohle někdo četl.
 

Julie

22. června 2013 v 13:39 | Julie |  Journal
Jsem Julie. I když mám pocit, že můžu jít a přejmenovat se na Eponine, protože by to na mě sedělo líp.
Podívejte se na to takhle: Julie z Romea a Julie od Shakespeara potkala Romea, zamilovala se do něj, on se zamiloval do ní a bylo to. Menší háček byl v tom, že jejich rodiny byly znepřáteleny. Na to oni ale nehleděli a vzali se a nejspíš by žili šťastně až do smrti, kdyby se nezasebevraždili, kvůli jednomu nedoručenému dopisu. Kdybychom tenhle příběh převedli do současnosti (což by ho nejspíš naprosto zruinovalo, já vím) nejspíš by se nezabili a byli by spolu i přes zákaz. Takže Julie by měla štěstí.
Eponine zase je chudinka ve frienzóně. (frienzone - líbí se vám nebo milujete někoho, kdo vás považuje poze za kamaráda) Marius je zahleděný do Cosetty, která je vlastně jenom hezká a vůbec ho nezná, Eponine to vidí. Takže Eponine si řekne "kašlu na to", bojuje na barikádě a zemře kvůli svojí lásce k němu.
Teď když o tom přemýšlím, vlatně na mě nesedí ani ta Eponine, protože já nejsem tak statečná a naší Cosettu Marius více méně nezajímá. Využívá toho, že jí má rád a půjčuje si jeho mobil, aby si na něm mohla hrát hry.
Já a zmíněná Cosetta jsme docela kamarádky. Vzhledem jsme stený typ, ale přemýšlením se dost lišíme. Ale nejhorší je, že ještě nedávno se ke mně můj Marius docela měl a vypadalo to skoro, jako by mě měl rád. No nic, zkazila jsem to a už se to nezlepší.
Teď můžu dál doufat, že se přecejen nejmenuji Julie nadarmo a že na mě nějaký Romeo někde čeká. Mám v pokoji i velké okno do ulice, které by mi mohlo sloužit jako balkón.....

Mimochodem, normálně jsem docela cynik a pesimista, tohle je na mě docela optimistické. A tohle jsem nenapsala, protože si myslím, že někoho zajímá můj život. Myslím, že by se mohl objevit někdo, kdo je na tom podobně a můžeme si postěžovat spolu.

Julie

Kam dál

Reklama